Fyzika hrou

Veselé Velikonoce tak trochu netradičně

Velikonoce, svátky jara, jsou spojeny s barvením vajec a výrobou kraslic, která má u nás staletou tradici. Název kraslice je znám od 14.století a pochází od slovanského krasnyj = červený. Červenou barvou, barvou života, byly kraslice původně zdobeny. Později ke krajově oblíbeným patřily barva žlutá až hnědá a zelená.

V současné době barvíme vajíčka umělými chemickými barvivy. Můžeme je však obarvit jako naši předkové přírodními) organickými barvivy.

Barvení vajíček přírodními barvivy

Čisté vajíčko uvaříme, potom 10 minut barvíme v teplé barvě obléváním, až dosáhneme žádaný odstín. Můžeme vyleštit kůží ze špeku (sádlem). Přírodní barviva jsou většinou rostlinného původu a jednotlivé barvy získáme jako odvar, případně vyluhováním, z následujících materiálů:

Pokus „Stříbrné vajíčko“

Vajíčko uvaříme, dobře osušíme. Nad plamenem svíčky ho začerníme sazemi (musí být pokryté celé). Pozor na popálení! Pak vajíčko opatrně vložíme do nádoby s vodou. Vajíčko vypadá jako stříbrné.

Uhlík obsažený v sazích odpuzuje vodu a zadržuje vzduch, vytvoří se jemný vzduchový film.Ten pak vajíčku dodává stříbrně zrcadlový vzhled.

Poznámka: Zajímavé náměty na pokusy s vajíčky najdete na: - [http://kdf.mff.cuni.cz/…a_Drozd.html](http://kdf.mff.cuni.cz/veletrh/sbornik/Veletrh_01/01_05_Brockmeyerova_Drozd.html) - [http://fyzweb.cz/…my/vejce.php](http://fyzweb.cz/materialy/bizarni_kramy/vejce.php) Z vyfouknutých vajíček vytváříme různými technologickými postupy (např. vyškrabováním, zdobením slámou, batikováním voskem) kraslice. Můžeme z nich však vytvořit i veselá vajíčka – hračky.

Poslušné vajíčko

Vezmeme vyfouknuté vajíčko, vnitřek vymyjeme vodou a necháme vyschnout. Jeden otvor zalepíme lepící páskou. Do skořápky nasypeme asi do jedné čtvrtiny písek. Zalepíme druhou dírku a „poslušné“ vajíčko máme hotové. Můžeme ho postavit do libovolné polohy. Stačí trochu zatřepat vajíčkem v té pozici, do které ho chceme postavit. Písek se přemístí a bude zachována stabilní poloha.

Normální vajíčko nemůžeme postavit na žádnou jeho špičku, protože má těžiště uprostřed, tedy dost vysoko.

Ve skořápce, kterou jsme naplnili pískem do jedné čtvrtiny, leží těžiště níže (uvnitř písku). Čím je těžiště níž, tím je poloha vajíčka stabilnější. Proto ho můžeme postavit i na špičku. Umístění těžiště můžeme měnit přesýpáním písku, tím měníme i polohu, ve které bude vajíčko stát.

Neposlušné vajíčko

Chceme-li udělat  neposlušné vajíčko, postupujeme podobně jako u poslušného vajíčka. Dovnitř však nasypeme broky (drobounké hřebíčky) a naškrábané kousky ze svíčky. Obě dírky zalepíme a protřepeme, aby se promísily broky s parafínem. Vajíčko postavíme na jeden konec do kovového kelímku od čajové svíčky a zahřejeme je na plotýnce vařiče. V tomto kelímku necháme vajíčko vychladnout. Parafín se rozpustil, a když ztuhnul, slepil broky a přilepil je ke skořápce.  Neposlušné vajíčko nemůžeme položit ani postavit na druhý konec. Má stále těžiště. Vždy se vrátí do polohy, kdy jeho těžiště leží nejníže.

Tančící vajíčko

Do vyfouknutého vajíčko dáme hřebíčky asi do jedné čtvrtiny, abychom ho mohli postavit na jeden konec. Obě dírky zalepíme.  Vajíčko můžeme roztočit pomocí magnetu, protože magnetická síla působí na hřebíčky, které jsou z feromagnetické látky – železa. Magnetem můžeme kroužit nad vajíčkem, ale i pod stolem, protože magnetická síla působí i přes dřevěné překážky. Stačí trochu trpělivosti a šikovnosti.

Vyrobená vajíčka barevně vyzdobíme nebo z nich můžeme udělat i figurky. 

Vajíčka můžeme vyfouknout i zajímavým fyzikálním způsobem, pomocí „vakua“.Vyzkoušejte si následující pokus

Pokus: Vyfouknutí vajíčka pomocí vakua

Ve dnu PET láhve uděláme dírku a zasuneme do ní brčko. Dle potřeby vzduchotěsně utěsníme plastelínou. Spodní konec brčka také uzavřeme plastelínou. Kolem hrdle láhve uděláme plastelínovou misku (uprostřed necháme otvor). Do užší špičky vajíčka uděláme malou dírku, do širší špičky větší dírku. Do PET láhve nalijeme vodu a vajíčko dobře natěsno usadíme  do plastové misky.  Pak odstřihneme konec brčka uzavřený plastelínou  a PET láhev držíme nad miskou.

Voda začíná brčkem vytékat, nad hladinou vody v láhvi vzniká podtlak a vnitřek vajíčka je vysáván do láhve.

Velikonoční prázdniny můžeme využít i pro cvičení svých kombinačních schopností, citu pro rozměry, plochu a geometrii.

Hlavolam Vejce = husa“

Jde-li o vejce husí, je tato rovnice přijatelná. My ji však máme řešit opačně. Máme kresbu husy  a vejce. Jak se husa vejde do vejce (tedy alespoň do obrázku)? Obrázek husy budeme muset nějakým způsobem rozstřihnout, a pak to půjde.

Hlavolam – skládačka  „Kolumbovo vejce“

Tento  hlavolam vytvořili koncem předminulého století ve Vídni na základě tangramu, hlavolamu z Číny. Kolumbovo vejce nestavíme na špičku, ale rozkládáme ho do podoby různých živočichů. Můžeme je sestavovat dle předlohy, ale i využít vlastní fantazii a zkusit vytvořit i jiné zvíře, ke kterému předlohu nemáme. Hlavolam si můžete ofotit a rozstříhat. Kolumbovo vejce si bez větších obtíží můžete vyrobit i sami v různých velikostech podle uvedeného návodu.

Kouzelná vajíčka

Barevná vajíčka s čísly nakopírujte a vystřihněte je.  Pomocí těchto vajíček můžete hádat myšlené číslo od 1 do 29.

Vajíčka dejte někomu s výzvou, aby si myslel číslo od 1 do 29. Aniž by vám je řekl, vrátí vám všechna vajíčka, na nichž je myšlené číslo napsané. Neznámé číslo pak určíte tak, že sečteme  čísla napsaná uprostřed na vrácených vajíčkách.

Vysvětlení:

Každé číslo od 1 do 29 lze totiž vytvořit jen jednou kombinací čísel napsaných ve vajíčkách.

K symbolům jarních svátků patří vajíčka, velikonoční mazance a kuřátka. Velikonoční kuřátka můžete připravit i jako sladkost, kterou můžete smlsnout se svými kamarády, třeba při skládání „vajíčkových hlavolamů“

Velikonoční kuřátka

Z 250 ml mléka, 1 vanilkového pudingu a trochu cukru uvaříme hustý puding. Necháme ho vychladnout. Pak do něj ručním šlehačem zašleháme máslo a cukr přidáme dle chuti. Připraveným krémem slepujeme vždy 2 kolečka dětských piškotů. Čokoládovou polevou vyznačíme oči, z kandovaného ovoce vytvoříme hřebínek a zobáček. Hotová kuřátka klademe na jeden piškot, který potřeme krémem. K piškotu můžeme kuřátka upevnit párátkem. 

Smažená zmrzlina

Pomůcky: malé kovové sítko, malý vyšší hrnec, polévková lžíce, miska,vidlička

Vejce ušleháme se škrobem pomocí vidličky. Ze zmrzliny (z mrazničky) vykrojíme lžící kus zmrzliny. Obalíme ho ve vajíčku se škrobem, v kokosu, znovu ve vajíčku a v kokosu. Tímto způsobem obalíme všechny kousky zmrzliny a dáme je na chvíli do mrazničky. Při obalování pracujeme pečlivě, aby nebyla na zmrzlině žádná místa bez těstíčka.

Do malého vyššího hrnce dáme olej nebo ztužený tuk. Kousek obalené zmrzliny položíme do malého sítka a rychle ponoříme do rozpáleného oleje. Smažíme krátce do zežloutnutí.

Smaženou zmrzlinu vyklopíme na talířek. Můžeme ozdobit šlehačkou, ovocem či čokoládou a hned podáváme.

Zmrzlina neroztála. Obal z těstíčka tvořeného vajíčkem se škrobem a kokosem po vložení do rozpáleného tuku vytvoří pevnou vrstvu, která je tepelným izolantem.

Mražený dort s překvapením

Máslo s cukrem a vejcem ušleháme do pěny. Postupně střídavě přidáváme mouku s práškem do pečiva a mléko. Máme-li čokoládový naukový dort, přidáme nasekané oříšky, máme-li vanilkový dort, vmícháme do těsta kakao. Těsto nalijeme do vymazané a vysypané formy na dort a zvolna pečeme. Dort necháme vychladnout. Pak ho rozřízneme na 2 části tak, aby horní část vyla stejně vysoká jako mražený dost. Uprostřed této části vykrojíme kolečko o průměru mraženého dortu. Spodní část dortu potřeme zavařeninou a přiložíme na ni horní vykrojenou část. Do kulatého otvoru dáme ovoce a nakonec hodně mražený naukový dort, Boky dortu  rychle potřeme zavařeninou, celý povrch dortu pokryjeme vrstvou ušlehaného sněhu z bílků a cukru. Sníh můžeme ozdobně „rozbrázdit“ vidličkou. Dort vložíme do rozpálené trouby a zapékáme tak, aby sníh zrůžověl (2 – 3 minuty). Pak ihned nakrájíme a servírujeme.

Dort neroztál, protože bílkový sníh je velmi dobrým tepelným izolante. Když bílek šleháme, zachycuje se v něm spousta bublinek vzduchu, až se stane pěnou. Horko způsobí, že se bublinky roztahují a pěna se nafukuje. Vlivem chemických změn bílek ztvrdne. To se nazývá koagulace. Látky obsahující vzduch jsou dobrými tepelnými izolanty.

Vejce v papírové pánvičce

Z papíru vystřihneme čtverec o straně 18 – 20 cm a složíme z něj tradiční krabičku (okraj asi 2 3 cm), kterou v rozích zpevníme kancelářskými sponkami. Do dvou protějších rohů dáme kolíčky. Dno krabičky natřeme olejem a do krabičky  „vyklepneme“ vajíčko. Zapálíme propanbutanová vařič a ztlumíme plamen na nejnižší možnou hodnotu. Papírovou pánvičku držíme za kolíčky několik centimetrů nad plamenem a pohybujeme s ní ( na papíru. Který je nad plamenem musí být vajíčko). Vajíčko postupně tuhne.

Žloutek a bílek odnímají teplo, které se spotřebovává na ztuhnutí, a papír se tak nemůže zahřát na potřebnou zápalnou teplotu.

Hračka „Kdákající slepice“

Ve dnu kelímku uděláme malými nůžkami otvor , kterým protáhneme motouz. Aby se nevyvlékl, zajistíme jeho konec kouskem špejle, který přivážeme ke konci provázku. Pak stačí navlhčit provázek  a protahovat ho mezi prsty nejdříve krátkými tahy, pak dlouhým  tahem. Uslyšíme zvuk podobný kdákání slepice.

Při pohybu prsty po mokrém provázku se pohyb zadrhává To se přenáší na kelímek, který se rozkmitá a  vydává „slepičí kdákání“.

Použitá literatura

V příspěvku jsou použité kresby Dany Bobkové z Klobouk u Brna.